Search

Information

Navrat do reality

17. den

Dnes v noci se poprve behem dovolene trochu ochladilo (optimalni na spani, ze jsme se celou noc nepotili). Bohuzel kazda pohadka jednou konci a ta nase konci dnesnim dnem. Dopoledne jsme se jeste naposledy vykoupali v mori. Dnes bylo na plazi hodne malych krabu, nastesti se nas bali vice nez my jich a prchali pred nami. Potom jsme se zacali pomali balit. V recepci jsme se rozloucili s nasim beach boyem, dali jsme mu zbytek slivovice a on nam na oplatku slibil, ze nas pristi rok navstivi v Praze. Jeste jsme udelali spolecne foto a vyrazili smer Tulum, koupit posledni suvenyry. Dale jsem pokracovali do Cancunu vratit auto. Po dalnici jsme to mastili jako pravy Mexicane a do Cancunu jsme dorazili s dostatecnym naskokem, tak jsme se jeste stavili na svacu k mekacovi. Pote jsme jeli vratit auto. Vraceni byla formalita. Zamestnanec ho prohlidl, nastartoval, zapsal pocet km a dal nam vysledny protokol. Potom nas zavezli na letiste. I kdyz jsme na letisti byli 2 hodiny pred odletem, tak presto jsme nesehnali mista vedle sebe, jak bylo letadlo narvane. Sedeli jsme asi 10 rad od sebe. Alespon jsme se mohli prochazet po letadle a navstevovat se. Let probihal klidne. Na veceri byly hovezi koule s ryzi a na snidani toustik s vajickem a kruti sunkou. Do Amstrdamu jsme prileteli s malym zpozdenim a meli jsme asi 40 minut na prestup. My jsme to stihli, ale kufry ne. V Praze jsme na ne cekali marne. Rekli nam, ze kufry zustaly v Amsterdamu a dorazi az vecer. Kolem 22:30 nam privezli kufry domu.

Relax u more

16. den

Dnesni den jsme stravili v poklidnem duchu. Rano jsme dobre posnidali (kde jinde nez v obchodaku), a potom jsem si lehli do houpaci site a relaxovali u more. Odpoledne jsme jeste vyrazili na posledni vylet, zasnorchlovat si do nedaleke jeskyne Grand cenote. Nevedeli jsme presne kde to je, tak jsme to vzali pres recepci, kde mel byt nas oblibeny beach boy. Vzali jsme si s sebou i slivovici, abysme mu trochu rozvazali jazyk. Uz z dalky jak nas videl, tak na nas volal ruzne ceske slova, ktere jsme ho naucili. Pekna byla jeho reakce na slivovici. Nejdrive si dal jen trochu do ust, prevaloval to tam jako vino a bal se to polknout. Jednou ale polknout musel a byl asi pekne prekvapeny, protoze se kvalitne zasknuril a po chvilce nam rikal, jak ho to pekne hreje. Dozvedeli jsme se potrebne informace o jeskyni, tak jsme mohli vyrazit. Kdyz jsme tam prijeli, tak tam zrovna snorchlovali nejaci Polaci, ale nastesti uz odjizdeli. Jeskyne byla velka s pruzracnou vodou, jen tech rybicek jsme tam cekali o trochu vic. Asi hodku jsme snorchlovali, a potom jsme vyrazili do Tulumu na veceri. Dali jsme si fajitos, Janicka kureci a ja z nejakeho byka. Doopravdy jsem netusil, jak moc si Janicka potrpi na palive jidla. Ja jsem vse opatrne testoval, zda-li to nepali a Janicka do se lupla celou cervou papricku, jako kdyby to byla jahudka. Meli byste videt tu reakci, ktera behem vteriny nastala. Vykulila na me oci, div ji bevypadli, vrhla se na coca colu a zajidala to tortilama. Druhou papricku si jiz nedala, zrejme ta prvni nebyla dostatecne pikantni. Fotodokumentace bohuzel chybi, nemel jsem tak rychle pripraveny fotak. Po veceri jsme se jeste prosli mestem a nakoupili par suvenyru, pote jsme vyrazili zpet na zakladnu do cabanas.

Navrat do raje

13.den

Dnes jsme zvolili netradicni snidani. Misto do restaurace jsme vyrazili do obchodaku (neco jako Spar) a poradne se tam nadlabli. Koupili jsme si 4 kousky pizzy hawai, 2x pecivo, sunku, syr a sladkou tecku v podobe cokoladovych koblizku. Spokojene jsme odjizdeli z Tulumu na karibskou plaz, do kabanas Coco. Bydlime v kabanas v prvni rade, takze mame nadherny vyhled na more (20m od plaze). Dnes uz neprselo, bylo horko, ale foukal trochu vitr. V mori byly pekne vlny, tak jsme se poradne vyradili. Nekolik lidi provozovalo kiteboarding (nechali se na prkne tahat padakem). Hrozne me lakalo to taky zkusit, ale kdyz jsem zjistil, ze bych nejdrive musel absolvovat 6h kurz za 400 usd, tak me presla chut. Cele odpoledne jsme stravili na plazi. Bohuzel to na nas, hlavne na me zanechlo pekne nasledky. Trochu jsem se pripekl, ted bych se mohl stat indianskym nacelnikem, jak jsem cerveny, uz nejsem reditel mexicke vapenky. Na veceri jsme vyrazili do plazove restaurace, dat si zase nejakou tu mistni specialitku. Dobre jsme se najedli, jen jsme byli trochu prekvapeni u placeni, protoze sef si tam automaticky nauctoval 10% dysko, ktere ve finale bylo asi 90kc, protoze jsme byli na veceri 4 (nasi pratele z Palenque dnes take dorazili do Coca na 2 dny). Prochazka po nocni plazi, kdy vedle vas huci more a cupitaji kraby byla pekna.

Xel-ha

15. den

Druhou noc v cabanas jsme jiz spali lip, mozna k tomu prispela i unava z celodenniho vyletu v Xploru. Na dnesni den jsme meli priraveny opet celodenni vylet do zabavneho parku Xel-ha. Tentokrat se jednalo o mnohem vetsi relax nez v pripade navstevy Xploru. Xel-ha je vodni zabavne centrum, ve kterem je mozne se svezt na delfinovi, potapet se, prochazet se po dne se specialni helmou a pruvodcem, snorchlovat, jezdit na nafukovacim kruhu, skakat ze sklaly do vody a nebo se projit po lane pres vodu. Bohuzel ne vsechny atrakce jsou v cene vstupenky, za nektere se musi extra platit. Opet je zde mysleno hlavne na bezpecnost, takze bez plavaci vesty vas do vody nepusti, mimochodem ta je velmi vyhodna pri snorchlovani. Pouze lezite na hladine a pozorujete rybicky. Cely den jsme prijemne stravili u vody. Asi nejvice casu jsme stravili snorchlovanim a pozorovanim podmorskeho sveta. Janicka se nikdy drive takto nepotapela, tak mela zpocatku obavy, jak bude pod vodou dychat, ale nakonec to zvladla a zalibilo se ji to. Ruzne po arealu byly rozvesene cedule s fotkami a popisem jednotlivych rybicek, ktere je mozne videt, ale asi je to spise reklamni lakadlo, protoze tolik druhu jsme tam nevideli. U restaurace postavali zmestnanci parku s ruznymi zviratky (velci papousci, tukan, ohromny leguan) a nabizeli s nema fotky. Tak jsme zapozovali a zviratka nam ochotne sedeli na rukach. Fotka leguana v Janiccine vystrihu se bohuzel nedochovala. Zamestnanci totiz pozorne hlidali, aby nikdo jiny nez oni neporizoval fotky. Po obede jsme se chvili natahli v houpaci siti s vyhledem na vodu, v takove situaci okamzite zapomenete co je dnes za den a chteli byste, aby dovolena nikdy neskoncila. Cely den opet uplynul velmi rychle. Po veceri, jsme si odvazili dat jeste tocenou vanilkovou zmrzlinu (ted cekame co s nami udela) a vyrazili zpet na zakladnu.

Zpet do Tulumu

12. den

Rano jsme se jeste na chvili prosli Chetumalem, za chvili se bohuzel zatahlo a sprchlo, tak jsme vyrazili zpet smer Tulum. Prvni zastavku jsme udelali u cenote Azul, velka prirodni nadrz, kde se melo dat i koupat, ale cely areal byl zavreny. Chvili jsme chodili kolem, a potom se tam ukzal nekdo mistni, ktery nas pustil na chvili dovnitr, omrknout to, jak to vypada. Z koupani, ale nebylo nic. Pak jsme pokracovali dal smer mesto Bacalar. Tam jsme se meli koupat v sladkovodnim jezere. Bohuzel nas dostihly destovne mraky, takze ani tam jsme se nekoupali, pouze jsme se chvilku prosli kolem jezera a pevnosti s dely. Pote jsme jiz pokracovali smer Tulum. Asi v puli cesty jsem Chevika sveril Janicce, aby si take vyzkousela, jake je svezeni s automatem. Sem tam jsem videl, jak nohou hleda chybejici spojku, ale jinak se adaptovala rychle. Jizdni styl mela odkoukany ode me a ihned po startu zrychlila na 110 km/h. V Tulumu jsme jeli do pujcovny vymenit si pneumatiku. Cas v Mexicu plyne bohuzel pomalu, takze obsluha v pujcovne se na me nechapave divala co to po nich chceme. Tak jsem jim ukazal pichle kolo, chvili se na neho odborne divali, ale diru jsem jim taky musel ukazat. Pneumatiku nekam odvezli a pry za 20 minut bude nova a ze to budu muset uhradit. To jsem odmitl s tim, ze je to vada pneumatiky. Cas v Mexiku plyne dooprovady pomalu, takze po 20 minutach zadna pneumatika nebyla a mame se stavit zitra rano, to uz urcite bude, tak uvidime. Mezitim jsem vedle pujcovny videl napis Hostel Chalupa. Neveril jsem vlastnim ocim, zda-li to je ceske slovo nebo neco spanelsky? Vyslal jsem Janicku na pruzkum, at se podiva jake jsou pokoje a kolik to stoji. Vratila se uplne nadsena, ze ten hostel prave zrekonstruovali a pristi tyden otviraji, ale muzeme tam prespat uz ted. Majitelka je Polka a doopravdy to nazvala cesky Chalupa. Postele byly jeste prikryte folii, takze mame tu cest prvni noci. Po ubytovani jsme vyrazili na veceri, dnes opet na neco typicky mexickeho. Opet jsme dostali 2 palive omacky, zkusil jsem tu mene palivejsi, ale i tak to stacilo. Janicka si dala rybu, ale bez cesneku. Vecerni prehanky od hurikanu Richarda dorazily i do Tulumu, ale zitra by melo byt zase pekne.

Xplor

14. den

V cabanas bylo pres noc velke horko, spatne jsme spali a tesili se na rano, ale jakmile vysvitlo ranni slunicko a meli jsme vstavat, tak se nam chtelo nejvic spat. Na dnesni den jsme meli naplanovany celodenni vylet do zabavneho parku Xplor. Meli jsme koupeny all inclusive listek, takze o jidlo a piti na cely den bylo postarano. Xplor je akcni zabavne centrum, ve kterem je mozne plavat a plout na lodce krapnikovou jeskyni, jet terennim autem dzungli a jeskyni. Ale nejlepsi atrakce, kterou tam maji je jizda na lane pres udoli ve vysce cca 40m. Delky a rychlosti sjezdu (az 40km/h) jednotlivych trati jsou ruzne. Je to propojeny system vezi mezi kterymi se jezdi. Dokonce i pristani jsou ruzne, nekde se pristava na travu a nekde i do vody. Tahle atrakce rozhodne neni urcena pro posery a pri uvodnim skoleni instruktorka (jedna byla dokonce Ceska) upozornuje, ze to neni vhodne pro lidi trpici zavrati, kteri maji problem s tlakem... Tohle ovsem neni nas pripad a s nadsenim jsme se vrhli z prvni veze. Obcas se stane, ze se behem jizdy otocite, takze se ritite pozpatku neznamim smerem a z niceho nic prijde necekane osvezujici pristani do vody, do ktere se vam zrovna nechce. Na lanech jsme byli asi 2 hodiny, potom jsme pokracovali na terenni auta. Ty jsou taky super, jezdi se po uzkych jednosmerkach, sem tam se projizdi jeskyni, ve ktere je voda na ceste... Pri rizeni si clovek pripada jako by ridil autobus, zadny posilovac rizeni, sedi se pekne vysoko a je to automat. Vetsina arealu a spojovaci cesticky mezi ateakcemi vedou jeskynim komplexem. Chodby jsou moc pekne nasvicene a clovek se muze kochat pohledem na stovky krapniku, jezirek... Dale jsme se sli projet lodickou uvnitr jeskyne. Nadherna romantika, jen nam chvili trvalo nez jsme se synchronizovali v padlovani. Plavani v jeskyni bylo mnohem jednodussi, kazdy povinne dostal plavaci vestu, takze utopit se nebylo mozne, spise naopak, stacilo jen lezet a pozorovat krasy jeskyne. Voda mela dobrou teplotu. Cas plynul strasne rychle. V parku nastesti nebylo moc lidi, cekaci doba max. do 5 minut, v sezonu to je asi horsi. Sotva jsme vyzkouseli vsechny atrakce, tak uz bylo pul seste a zacalo se zavirat. Rychle jsme si dali jeste veceri a pote vyrazili zpet do cabanas.

Chetumal

11. den

Dnes jsme meli prejezdovy den. Cekalo nas asi 500km z Palenque do Chetumalu. Dobre jsme posnidali, vzali plnou nadrz a vyrazili na cestu. Benzinek bylo cestou dostatek, vubec jsme se nemuseli bat, ze zustaneme stat nekde uprostred dzungle. Takze jedina obava byla z defektu, protoze rezerva je praskla. Cesta ubihla dobre, po celou dobu jsme jeli po siroke silnici, misty probihaly prace na silnici, pokladani noveho povrchu vozovky. Ve strehu nas drzely take ruzne velke diry na ceste, jedna prejeta/spici krava na kraji silnice. Nebo napr. takovy leguani musi mit nervy ze zeleza. Stal jako socha u kraje vozovky a my jsme projeli mozna metr od neho 120km/h a on se ani nehnul. Je pravda, ze vsichni takove stesti nemeli. O kus dal, byl na ceste prejety leguan. Cestou jsme minuli nekolik policejnich hlidek. Chtel jsem nejakou vyfotit, ale Janicka nemela odvahu a radeji fotila okolni krajinu,kone,kravy..., tak snad priste. Asi za 6 hodin jsme dorazili do Chetumalu a zacalo oblibene hledani hotelu. Navigace opet znala jen hlavni tridu vedouci pres mesto, tak jsme se museli ptat. Po chvili hledani, jsme nasli hotel, ktery je uveden v pruvodci. Na prespani dostacujici, dokonce ma i napusteny bazen. Po ubytovani jsme vyrazili na malou prochazku do mesta, podivat se k pristavu...