Search

Information

Tulum ruiny

3. den

Zatim se drzime naseho planu a tak jsme se jeli podivat na tulumske ruiny. Zbytky po mayskem mestecku jsou moc pekne, pripadali jsme si jako v jinem svete. Vsude kolem nas byly ruzne zachovane pyramidy. Uzasny byl pohled z utesu na Karibik, kde bylo povolene koupani. Zde uz bylo vice lidi, ale fronty se netvorily. Potkali jsme tu prvni Cechy, Janicka se s nema hned seznamila. Take jsme tam potkali Mexicana, ktery tam vzal celou svoji rodinu poprve na vylet. Cely areal byl domovem spousty leguanu a varanu, od malych az po velke asi jako jezevcik. Ti se nerusene prochazeli parkem a turistu si nevsimali. Naopak turiste si spise fotili leguany nez pyramidy. Cestou zpet jsme se stavili na veceri, neco typicky mexickeho - pizza. Jako predkrm byly nakladane olivy. Janicka si jednu dala a jen jsem vydel jak ji vypadavaji oci z dulku. Byly totiz lehce pikantni. Po navratu do cabanas se obloha trochu zatahla, zvedl se vitr a chvili i sprchlo. Spani v cabanas je dobre, v noci nadherne slysite more, jak splouchaji vlny a do toho sem tam zvuk nejakeho zviratka, ktere se za vami prislo podivat. Jeste ze tu mame moskytieru. Kdyz si na strechu sedne ptacek a zacne zpivat, tak to budi dojem, ze je s vami uvnitr cabanas a ne na strese.

Tulum cabanas

2. den

Z Cancunu jsme se vydali na jih smer Tulum. Tam jsme hledali ubytovani na 2 dny v mistnich domeccich zvanych cabanas. Navstivili jsme nekolik resortu a nakonec jsme se ubytovali v Playa azul. Ubytovani tu sice neni nejlevnejsi, ale cabanas jsou velmi pekne, prostorne s vlastni sprchou, wc, balkonkem s houpaci siti a kresilky. Hlavne je zde nadherny vyhled na Karibik, primo raj na zemi. Lezite v houpaci siti a cca 50m pred vami je more, pisecna plaz a par palem. Udelal jsem par fotek a vypadaji jako reklamni fotky z nejakeho katalogu, ani se nechce verit tomu, ze jsou skutecne. Je zde bajecny klid a minimum lidi. Na plazi jich bylo pri spicce asi 6, pripadame si tady jako v raji na konci sveta. Sem tam kolem nas probehne nejaka jesterka. Ale pozor pri setmeni, ten kdo zustane po 19h venku, tak se stava snadnym cilem hladovych komaru, kterych tu je hodne. Ani my jsme neunikli a mame poteckovane nohy. Jedno rano se nam do cabanas dostali mravenci, nastesti jen takovy malinkati, ale hned se vrhli na batoh, ktery vypadal jako zive mraveniste. S mravenci si bez problemu poradil cesky Off. More ma prijemnou teplotu a je i optimalne slane.

Prilet

1. den

Let probehl dobre. byl sice trochu delsi, obcas si tam nekdo i pekne prdl,ale jinak to bylo dobre. Bohuzel krize dorazila i do letectvi, takze jsem mel jen jednu colu a zbytek vodu nebo dzus. Obed ale musim pochvalit. Kureci maso s opecenym bramborem a nejakou omackou bylo skvele. Do Cancunu jsme prileteli asi s 20 min. zpozdenim. Na letisti jsme prosli nezbytnymi kontrolami. Bohuzel jsem byl nahodne vybran a musel jsem ukazat obsah kufru, zda-li nevezu neco nelegalniho. Moje zena vypadala seriozneji, ta prosla hladce. Pote co jsem vysypal kupu leku,ktere celnici dukladne zkontrolovali, tak jsem i ja byl vpusten do Mexika.

Pujceni auta

Na letisti nas cekal typicky maly pricmoudly Mexican s cedulkou s napisem Tomas Lipner. Konecne jsem si aspon na minutu pripadal jako celebrita. Po chvili nas odvezli do pujcony, kde na nas cekala nase limuzina zvana Chevrolet Chevy. Po kratkem seznameni se s autem jsme vyrazili smer hotel. Na prvni projizdku jsme si nemohli vybrat lepsi pocasi - tma, leskla silnice po desti a jeste nam do toho obcas i zaprselo. Jeste ze nas nezradila navigace a dovedla nas az k hotelu. Cestou jsme ale museli tankovat, darek od pujcovny v podobe plne nadrze se nekonal. Chlapik na pumpe sice anglicky nerozmnel, ale pochopil co chceme. Vzali jsme plnou nadrz, litr za $8.3 mexickych. Pro srovnani 2l coca coly tu stoji asi $20 mexickych. Skoda, ze za stejnou cenu netankujeme i u nas. Cesta k hotelu byla husta. Ne vsechny cesty v Mexiku maji oznaceni jizdnich pruhu. Zkuste si napr. predstavit jizdu po Jizni spojce bez vyznacenych pruhu, jen jako jednu velkou asfaltovou plochu, kde se vam take muze stat, ze se uprostred zniceho nic objevi ostruvek. Chvilemi jsem vubec netusil v jakem pruhu vlastne jedu a kolik jich tam vlastne je. Musim souhlasit s Ondrou, ktery mi rikal, ze pruhu na silnici je tolik, kolik aut se vedle sebe vleze. Ale uplne nejlepsi jsou ty jejich retardery. Pokud si myslite, ze nase retardery jsou dostatecne vysoke, tak ty mexicke jsou nekolikanasobne vyssi, skoro jako male nadjezdy. Nezpomalit na nich znamena skoro jistou ztratu predni napravy. Rekl bych, ze nize posazene tuningove auta je nemaji sanci prekonat. Mexicane jsou asi hodne hravy a proto maji nekolik variant techto retarderu a pred nektere dokonce ani nedavaji vystraznou ceduli. Ted jiz chapu, proc v pruvodcich nedoporucuji jezdit pres noc, ze je to pomalejsi a nebezpecnejsi.